Anime Miyuki na první pohled moc nepřitáhne. Vždyť to je děsně starý, takže animaci to bude mít určitě špatnou, zvuk v monu, takže to bude neposlouchatelný, má to sakra 37 dílů, takže šíleně moc dlouhý. Přesto jsem se tak nějak na toto anime trochu těšil, i když jsem prakticky nevěděl, co mě čeká. Přece jen to je staré anime, hodně staré anime. Z tohohle starého roku jsem viděl jen jedno anime a to mělo příšernou animaci a chrchlalo to. Ale jsem tvrdohlavý a z nějakého podivného důvodu, který jsem zapomněl, jsem se rozhodl to shlídnout. Upřímně, v tomhle mám svou tvrdohlavost a podivné důvody rád. Toto anime mě chytlo jako dlouho žádné jiné.
Stručně o čem to je. Masato Wakamatsu se zakouká do dvou holek. Na jednu hází oko už dlouho, Miyuki Kashimu (později ji začne říkat Miyuki-chan, abych v tom nedělal bordel, tak jí tak budu říkat taky tak) Druhá neznámá je… No, vyklube se z ní jeho nevlastní sestra, což v první chvíli nevěděl. Takže druhá je Miyuki Wakamatsu. Té říká Miyuki. Aby se to nepletlo. Miyuki není jeho pokrevní sestra. Což před ní on tají. Poté je na to i pěkná narážka: „A víš, že ti mladší sestra není vůbec podobná“. K Miyuki cítí Masato trochu víc než sourozenecký vztah. To má za následek jeho bujaré představy Miyuki + On + Miyuki-chan. Jinými slovy se dá říct, že se děj točí kolem toho, kdo si koho vybere. Samozřejmě je tam víc postav. Po Miyuki začne pálit ještě spolužák Masata, učitel tělocviku a otec Miyuki-chan. No, nějak jsem tuhle část příběhu nemusel. Sice to bylo pěkně zvrhlý, ale kdyby tam toho bylo míň, tak bych se vůbec nezlobil.
Takže aby bylo jasné, která je která. Koukněte na obrázek víš. Miyuki je vlevo (sestra Masata) a vpravo je Miyuki-chan. A teď začnu prozrazovat děj, abych napsal, proč mě tohle anime tak vzalo za srdce. V podstatě Masato tak nějak kolísá mezi tím jakou si vybrat. Nakonec se ale tak nějak začne víc zajímat o Miyuki-chan. V čemž ho podporuje i jeho mladší sestřička Miyuki. Mezitím si Miyuki pouští k tělu spolužáka, který po ní pálí. Což má za následek občasné záchvaty žárlivosti bratříčka, který se snaží všemožně zařídit, aby nebylo rande. Výsledkem je napětí mezí ním a sestřičkou. Masato říká „Nechoď na rande s tím fujákem“ a Miyuki říká „Jo a co mám jako dělat, když máš Miyuki-chan?“. Ano, i Miyuki má občasné záchvaty žárlivosti k Masatovi. Takže to dává prostor pro zuřivé přemýšlení.
Tak a teď shrnu to, proč mě toto anime tak moc uchvátilo. Prvním důvodem je anime jako celek. Ta animace mě překvapila. A to hodně. Animace byla povedená. Měl jsem radost z vložených písniček do dílů. Vložené písně mám rád a nikdy se jich dost nenabažím. Takže předchozí tvrzení o špatné animaci a zvuku škrtněte. Tvrdohlavost získává bod. Děj se mi také líbil, postavy se vyvíjely a dílů bylo no, možná tak akorát. Další bych s radostí přivítal. Samozřejmě tu byly i díly o ničem. Třeba díl o soutěži, kdo vyfotí víc kalhotek, ale tak nějak vždycky i na dílu o ničem bylo něco, co mě chytlo, čemu jsem se zasmál… Prostě to nebyla ztráta času a nebylo žádné nedávání na ubohost. Naopak, některé díly byly hodně dojemné a to mám rád a jiné zas takové „ze života vtipné“. Každý by si řekl, že tohle by se mohlo stát i jemu. Takové anime si klidně pustím znovu.
A teď druhý důvod, proč se mi toto anime tak líbilo. Byla to právě postava Miyuki. Dalo by se říct, že je to nejsmutnější postava. Ze začátku mi tato postava připadala podivná. Pořád je veselá, říká podivné věci, všechny podporuje a balí ji mraky kluků a chlapů. Se všemi chodí, kam ji pozvou. O co jí jde? Celou dobu mi to nedocházelo. Až na konci mi začala celkově připadat jako nejsmutnější postava ze vše. Ač jí neustále někdo žádal o sňatek a byla pořád plné energie a veselá. Prvně, kdy mě to trklo byl díl, kde mají v domě maminku právě zmíněného spolužáka. To jsem si uvědomil, že v podstatě Miyuki nikoho nemá. Maminka jí umřela a tatínek neustále někde cestuje. Úplně ji šel vidět úsměv, že doma někdo je. Nějaký dospělý, ke kterému se může upnout a bere jí jako malé dítě. Už nemusí dělat samostatnou holku. Někdo jí konečně bere jako malou holčičku a vnáší do domu „dospělý“ názor. Jak se říká, rodiče sice prudí, ale bez nich tu něco chybí. Následující den dostal spolužák upřímné poděkování. Lidi, tohle bylo o pořádně tlustý kapesník.
S klukama to taky nemá až tak lehké. V podstatě ji chtějí všichni akorát mít za ženu a basta. Trochu to zní jako rovnice s výsledkem, ale bez té rovnice. Brácha tomu taky moc nepřidává. Neustále mluví o Miyuki-chan, takže ve výsledku nikoho až tak moc nezajímá, jak se cítí, co Miyuki chce, po čem touží. Kvůli tomu se stává tou nejsmutnější a nejzoufalejší postavou celé série, i když ze začátku vypadala jako ta nejvíc veselá, která si s ničím nedělá hlavu a nemá ji co trápit. Až mi vrtá hlavou, proč jsem na tohle nepřišel dřív. A pak to bylo až do očí bijící. Konkrétně v díle, kde čeká celý večer, skoro do jedné ráno, než přijde na její narozeniny bráška, který má zpoždění jak blázen. Slíbil, že přijde. Udělali to i ostatní, ale z různých důvodů odmítli. Vůbec se přitom nezlobí a s úsměvem s bráškou usedá k dortu. V jednu ráno. Masato jako jediný přišel a oslavil s ní narozeniny.
Miyuki se zařadilo po bok anime, které nezapomenu. To jak díky první části, kde je nezapomenutelný rozhovor mezi Miyuki a Masatem, kde Miyuki řekne, že se nemusí Masato bát, protože s ním zůstane, dokud se neožení. Na to reaguje Masato „A co když se nikdy neožením.“ Ale nezapomenu to hlavně kvůli poslední části, kde vyšly na povrch smutné okolnosti kolem Miyučiny samoty.
written by mJezdec
By mě zajímalo o jakém říjnovém anime jsem psal a o kterém ještě ne. Snad se nebudu opakovat. Tentokrát budou tři anime, ale jelikož se jedná nejspíš o poslední (možná předposlední) říjnovou várku, tak se víc rozepíšu. Budou víc než 4 věty.
Kobato.
Když jsem začal s koukáním na clampárny, tak jsem si říkal, že to je jasně mimo mou ligu. Ale čím víc jsem toho viděl, tím víc jsem si říkal, že tam jsou dobré a výborné anime. Kobato, patří právě mezi ty výborné. Rád jsem na toto komediální anime koukal, i když to nebyl něco, kvůli čemu bych bláznil, měnil si obrázek na ploše nebo to vnucoval svému okolí. Teď k ději, který je značně pomalý, až si skoro člověk myslí, že žádný není. Hlavní postavou této romantické komedie je naivní Kobato, která se zjeví v lidském světě a doprovází ji plyšákové stvoření Ioryogi. Proč je Ioryogi plyšák, to se později v sérii vysvětluje, i když ne až tak úplně. Pořád mi připadalo, že jsou v ději mezírky, takže nelenivci by šáhli po manze. Mimochodem, já jsem líný. Ale popojedem, Kobato musí nějak potěšit člověka, aby měla plnou flaštičku s „kompéto“ (taková kulička jako odměna za šťastného člověka). Ale aby mohla tak nějak žít, tak se ubytuje u hodné paní správcové, která je shodou okolností velmi podobná té ze série Chobits a má dvě stejně vypadají dcery. To však není jediný odkaz na jiné série od Clampu. Je jich tam mnohem víc. Velmi se mi líbila spojitost s Tsubasou Chronicle. Zas ale nemůžu vše prozradit, ale prozradím že Kobato nakonec začne pracovat ve školce, kde pozná různé důležité postavy.
Během příhod kolem školky a lidí kolem ní se to stalo pěkně dramatický, a to se mi i líbilo. I když tato série má, jak jsem psal, pomalý děj, tak je pořád koukatelný. A konec, konec byl parádní. Na takový emoční konec se jen tak lehce nezapomíná. Jelikož jsem příznivce pomalých sérií a parádních konců, tak dávám hodně bodů. Díky tomu konci jsem nelitoval koukání na celou sérii. Lidi, ten konec…
Toaru Kagaku no Railgun
Když jsem začal na tuto sérii koukat, tak jsem neměl povědomí o Toaru Majutsu no Index, takže se nebojte, že o ní taky nebudete vědět. Během koukání jsem si ale shlídl. Protože Railgun (Toaru Kagaku no Railgun) je v podstatě paralelní vyprávění s Index (Toaru Majutsu no Index). Rádo se srovnává Index a Railgun, ale radím vám, nesrovnávejte to. Index je prostě lepší a nemá cenu nad tím hloubat. V Indexu se totiž pořád něco děje, zatímco u Railgunu je akčních (dějových) dílů málo. V Railgunu se v podstatě řeší jeden případ, který je ale rozsekaný do několika dílů a proložený fanservisními díly o ničem. Takže jsem měl celou dobu dojem, že je to více případů. Bonusové díly byly zajímavé, ale tak nějak později rušily.
O co v Toaru sériích jde? Děj se odehrává ve školním městě, kde jsou děti, které mají psyonické schopnosti (teleportace, čtení myšlenek, posun věcí, přeměna věcí, ovládání elektřiny atd.). U Railgunu se to hlavně točí kolem Misaki, která je biri biri shoujo. Umí ovládat elektřinu. Ta má spolubydlící Kuroko, která po ní agresivně jde, takže se stará o bonusové ecchi scény. Anime jako takové podle mě padá do průměru a to právě díky zbytečně velkému množství fanservisních dílů. Index se povedl a moc. Čím to je? Vznikl před moe moe kyun obdobím. kdyby v tu dobu vznikl i Railgun, bylo by to stejně bombastické anime, stejně jako jeho předchůdce.
Kimi ni Todoke
Jsem duší romantik, a proto nebylo těžké, abych si oblíbil toto naivně romantické anime. Celá série se točí kolem Sawako. Mimochodem dělá parádní obličeje. Té se všichni bojí, protože je jak vystřižená z hororu. Ve skutečnosti je ale hodná, milá a uzavřená. Její stydlivé uzavřenosti neubere ani to, že ji spojují lidé se Sadako z hororu Kruh. Taková ta vlasatá, jak vylézá ze studny. Jinými slovy, nemá žádné vztahy.
Z její uzavřenosti ji pomohou dvě spolužačky, z kterých se stanou její nejlepší kamarádky. Ale co je hlavní, dají ji kuráž a Sawako se začne přátelit s Kazehayou. Jejich vztah se vyvíjí hodně moc pomalu. A proto si tu najdou prostor i další postavy, které mají taky své humorně smutné příběhy. U tohoto anime jsem se nasmál i užil příběhy ze života a ten opening asi nějakou dobu z hlavy nevypustím.
written by mJezdec
Nějak mě nebaví dělat super přehledy. A upřímně pochybuju, že je někdo vůbec čte, tak jsem vybral tři série, které vyšly v dubnu. Všechny tři jsou takové „jako jo“. A celkem pochybuju, že se zjeví nějaká série, která bude zajímavější než „jako jo“ nebo nebude moe moe kyun.
K-ON!!
Ano další rok a ten klub popíjejících a pějících studentek pořád je. A kupodivu, je to pořád to samý, ale jedna změna je. Animace není tak šíleně rozmazaná. To je asi jediná změna. Opening je o zástavu srdce, protože je šíleně zrychlený. Zato ending je ala první série. Tentokrát jsou holky pořád spolu, protože budou i ve stejný třídě. Takže nejspíš bude společný výlet do horkých pramenů.
K-ON!! není svým způsobem zklamání. Protože se jen děj posunul o rok dál. Což slibuje, že tenhle rok je poslední a pak bude tralala, jelikož Yui a spol odejdou a zbude jen Azu-nya. No, ale možná pojedeme dál půjdou na profi dráhu…
B Gata H Kei
Lidi, radím, čtěte anotace a neberte je na lehkou míru. Upřímně nevím do čeho jsem to šel a nevím, co jsem to viděl. Yamada má sen. Vyspat se 100 klukama. Jenže má trabl. Přece se nemůže vyspat s klukama dokud je panna. A tak přijde s inteligentním plánem, že si najde panice a ten to nějak zařídí.
Tohle anime je vážně podivný a absolutně nevím, co od toho čekat. Yamada je zjevně šílená. V jednu chvíli dělá povolnou a druhé chvíli zdrhá pryč, protože zrudne. Tohle anime je prostě divný. Další porce fanservisu s nejspíš happy endem ve stylu, že Yamada se stane normální.
Arakawa Under the Bridge
Zajímavostí tohoto anime je, že jeden díl má devět dílů, které na sebe plynule navazují. Hlavní postava, Kou, je člověk, který v životě nic nikomu nedlužil a na nikom nebyl závislý. Všechno zvládl sám a bez cizí podpory. Avšak díky své soběstačnosti se málem utopí a zachrání ho Nino.
Aby splatil Kou dluh, tak začne bydlet pod mostem, kde bydlí i Nino. Nino je totiž značně šílená a pořád si nic nepamatuje. Vypadá to, že se celé anime bude odehrávat pod mostem, kde se dějí podivné věci.
written by mJezdec
Jsem zpátky s další várkou anime, co skončily a začaly v říjnu. Jedná se o devět kousků, z čehož tři jsou bonusové ova. Jinými slovy 6 sérií a něco navíc. Hlavně doporučuji první tři, které se mi hodně moc líbily a doporučuju na list věcí na shlédnutí. Minimálně Sasameki Koto. Brzo skončí další porce anime z října, takže tak za měsíc by měla být poslední aktualizace října.
Sasameki Koto
Nebudeme chodit kolem horké kaše, toho anime je shoujo-ai, což už je samotný důvod proč na to koukat, ne? Jen vtipkuju. Každopádně toto anime má cenu vidět. Ze začátku mi to připadalo jako Aoi Hana. Ale to opravdu jen ze začátku. Toto anime je totiž mnohem vtipnější, i když jsou tam „angsty“ momenty a to díky hlavním hrdinkám. Jedna z nich, Sumika, je zamilovaná do své nejlepší kamarádky, leč Ushio preferuje roztomilé dívky. Sumika zná Ushio už hodně dlouho a možná i díky tomu své pocity nikomu neřekla. Přičemž se během série toto drama stupňuje a nechybí i porce nedorozumění díky dalším postavám. Zejména díky sféráznému yuri páru, který založí dívčí klub. Je nám všem doufám jasné jaké dívky mají na mysli. Takže celá série se pak točí kolem členek a ehm crossera. Hravý humor se proto mísí s životními osudy hrdinek, což je podle mě silná stránka tohoto anime. Celé anime je chytlavé a poutavé a bohužel má jen 13. dílů, ale berme to z té lepší stránky, nezkazilo se a neprojevilo žádný těžký neduh současných sérií.
Aoi Bungaku Series
Aoi Bungaku Series je projekt převedení japonských evergreenů do anime prostředí. A řekl bych, že se to povedlo. Nejvíc mě utkvěla v paměti první „kniha“ a čtvrtá kniha z celkových šesti. První kniha mě totiž trochu odrazovala od dalšího sledování, protože je celkem depresivní. Pokrývá první čtyři díly a nazývá se „Už nebýt člověkem“. Je to takový myšlenkově příběhový rozbor, co dělá člověka člověkem. Brrr, ještě teď mi naskakuje husí kůže. Čtvrtá kniha (dva díly) se nazývá „Utíkej Melosi!“. Zde spisovatel píše na objednávku hru o přátelství a čekání. Přitom vzpomíná na svého nejlepšího přítele ze studyí. Takže se prolíná příběh samotné hry, jeho životní příběh a realita. Zní to složitě, ale když se na to podíváte, tak se v tom lehce zorientujete. Mimochodem, před každým dílem je vysvětlováno, o čem je původní kniha a o autorově životě. Moc jsem to nevnímal, nebylo to animovaný. Výhodou bylo, že toto anime mělo více příběhů, tak jsem si to mohl krásně rozkouskovat.
Kuuchuu Buranko
Trochu, no dost, podivné anime s netradiční animací (zapojování reality do animace) o psychickým potížích, které řeší jemně labilní psychiatr. Tomuto anime jsem celkem přišel na chuť, i když ta animace není zrovna moje parketa. Díly jsou lineární. Přijde pacient, dostane injekci, hledá se problém, vyřeší se problém. Všechno do sebe zapadá, teda až na šílené vzrušení, které prožívá psychiatr, když sestřička dává pacientovy injekci. Sečteno, kvalitní, i když dost šílený, kousek anime.
Sora no Otoshimono
Pokud mám náladu, tak mi šílené komedie nevadí a tohle je jedna z nich. Přičemž tato komedie měla originalitu. Takové vtipy jsem snad v životě neviděl. A kvůli tomuto anime budu neustále vyhlížet hejno létajích kalhotek. Prostě klasická šílená komedie, u které se člověk směje a ostatní na něho blbě koukají a hledají svěrací kazajku.
Nogizaka Haruka no Himitsu: Purezza
Jedná se o pokračování série Nogizaka Haruka no Himitsu o bohaté dívce, která je tajnou otakyní. První série mě celkem unesla, i když se mi ke konci moc nelíbily vtipy na téma můj yakuza otec a má sadistická matka. Bohužel druhá série se hlavně nese v duchu těchto vtipů, které vážně nemusím. Kdyby omezili tyto už vážně trapné vtipy a super služky, které prstem prorazí tank, tak bych byl spokojený. Ale nejsou tu jen zápory. Příběh vztahu Haruky a Yuuty, který ví o jejím otačení, pokračuje i zde. Díky tomu hodnotím tuto sérii vesměs kladně, i když hodně prskám u těch vtipů. To mám z toho, že moc koukám na anime.
11eyes
Tak s touhle sérií jsem těžce přestřelil. Je to přesně ten typ akčních věcí, co přímo nesnáším. Už ani nevím proč jsem na to koukal. Klučina co má oko, co vidí budoucnost a jsou kolem něho lidi, co mají nadpřirozené schopnosti. Skáčou do červeného alter světa. Holka s kawai a já tě zabiju osobností. Záporáci, co jsou klaďáci. Klaďáci, co jsou záporáci. Konec světa. Klany mečů. S touhle sérií jsem těžce přestřelil. Kdyby tam nebyl fanservis, tak nevím, jak bych to dokoukal.
Kyou no Go no Ni (2009)
Další čtyři příběhy, které se nesou ve stejném duchu jako série z roku 2008. Takže palec nahoru.
Hyakko Extra
Trochu nízkorozpočtové ova, které se odehrává na jednom místě, v cukrárně. Hyakko série se mi moc moc líbila u tohle ova to není jinak. Sice význam jednodílných ova k sériím moc nechápu (teda chápu, ale finanční stránku neberu jako argument), ale většinou potěší, tak proč si stěžovat.
Mahoromatic: Tadaima Okaeri
Prostě další díly série Mahoromatic, která má skončit, ale nejspíš nikdy neskončí. Gainax rád dráždí. I když toto dvojdílné ova posouvá děj trochu kupředu, takže se nedá říct, že je zbytečné.
written by mJezdec
Tak a pokračuje se v neutuchající jízdě světem anime s virtuálním blogovým seriálem AniMě s nereprezentativními obrázky. Jak už název nenapověděl, bude se jednat o dokončené anime. Předchozí díl mi připadal nehorázně dlouhý a proto popíšu jen některé. Pokud to neodfláknu, tak vyjdou minimálně další 3 podverze.
Kampfer
Na tuhle sérii jsem už upozorňoval. Je to taková ta klasická moc ecchi série. V podstatě člověk ani nechápe o co tam jde. To je správné, protože tam o nic ani nejde. Jasný tip na přefanservisovanou sérii, která je tak ecchi až je to dobré. Pokud ale máte plné zuby ecchi, které je vážně ve všem, tak se tomu obloukem vyhněte. Ti ostatní si užijou oficiálního crossera, kterému to vadí (podle mé teorie, protože to neumí ovládat) a harém velký jak střední škola. Celkem jsem na tu sérii i rád koukal, i když hlasy sebevražedných plyšáků mi připadaly dost vlezlé a vůbec mi tam neseděly. Jinak jsem si užíval velkou porci zvrhlých scének a typické harémové postavy.
Nyan Koi!
Ano, to je to, na co jsme čekali. Série, která má odrazující děj, ale kdo se nedá, ten vyhrál. Možná si i na jiné takové série vzpomenete. V podstatě jde o to, že se jeden klučina po nehodě se soškou stane prokletým. Klučina (Junpei) je ale alergický na na kočky a prokletí spočívá v tom, že se stane kočkou. Jinými slovy Junpeiovi jde o život. Proto plní úkoly pro kočky, kterým rozumí, aby se z toho vylízal. Série je primárně postaveny na vtipu a strastiplných příhodách a zoufalém životě prokletého. Tuto sérii vřele doporučuji, protože dialogy jsou jedna báseň a lehce cynický vtip mám rád. Odrazující může být, že jde o harém, ale naštěstí to zas tak moc horce neberou.
Seitokai no Ichizon
Seriál o studenské radě plné dívek… no skoro. Je tam jeden Sugisaki, který chce svůj vlastní harém ze zmíněných dívek. Jde o typickou komediálně parodickou sérii. Takže zde jsou narážky na kdejaké anime, zejména z dílny KyoAni. A vtipy jsou hodně povedené, takže zaručuji dobrou podívanou, pokud jste viděli dost anime. Celkem se mi i líbilo, že tu nejde jen o vtip, ale mísí se zde i osobní problémy hlavních hrdinek a hrdiny. Sérii dávám velký palec nahoru, protože neztrácí svižnost a vtip. Spíše naopak, každým dílem mě chytala víc.
Seiken no Blacksmith
Středověké fantasy anime s kovářem jménem Luke, který bojuje katanou. Luke chce odčinit věc, kterou svým dětinským neuvážením provedl a do cesty se mu připlete Cecile, která má brnění přesně tvarované na její hrudník. Animátoři prostě rádi přehánějí. Zdánlivě tato série zajímá a poutá, ale bohužel v mnoha ohledech těžce zklamává. Nevím jestli to je tím, že to má málo nebo moc dílů, ale děj je takový pomatený a najednou to skončí. Osobně nějak nemusím věci, kde dostáváte zvláštní nápovědy pro odhalení skutečného děje a postavy se chovají dost nepragmaticky. Tato série, ač má velmi dobrý náběh, tak mě těžce zklamala. Podívejte se na to jedině, pokud od toho nebude moc očekávat. A věřte, že se během série bude očekávání zvyšovat, protože ta série na to měla.
White Album 2
Pro příznivce sněhově studeného alba se na obrazovky vrátilo White Album, což tak nějak všichni očekávali. Nese se ve stejném duchu jako první série, přesněji první polovina. Opět se točíme kolem Touyi, který neví co chce a přesto po něm díky jeho rozhodnosti touží. To je asi věc, které mi na tom nejvíc vadila a neustále rušila netradiční animaci se zajímavou hudbou. Postavy mi připadaly správně lidské, protože se sice chovali sférázně a neupřímně, ale přesto typicky lidsky. Primárně se série zabývá tím, nad čím postavy přemýšlejí. Anime obsahuje celkem slušnou skladbu postava a připadalo mi, že je díky druhé sérii dostatečně vystihly a na nic nezapomněly. I když obě série nehodnotím příliš vysoko, tak je doporučuji, protože mi toto anime připadá originální.
Miracle Train: Ooedo-sen e Youkoso
Bišíkovské anime jsou potřeba a oko padlo zrovna na Mirákulu trainu. Jak nečekaně, anime bylo podivné a s neustálým pocitem „He?“. Bišíci zachraňují dívky před jejich problémy a přitom nedokáží vyřešit svoje vlastní. Řešení mi připadaly, že spíš žádné nejsou. Spíš mi připadalo, že záměrem bylo poučit diváka o podzemní dráze a přitom tam naflákat bišíky, aby na to alespoň někdo koukal. Prostě typické poučné anime, které musí být podprůměrné. Jinými slovy, toto anime je přesně mimo můj rozsah pro mě zajímavých anime a přemýšlel jsem, jestli má cenu to vůbec dokoukat.
written by mJezdec
|