[mJezdec]

Anime Miyuki na první pohled moc nepřitáhne. Vždyť to je děsně starý, takže animaci to bude mít určitě špatnou, zvuk v monu, takže to bude neposlouchatelný, má to sakra 37 dílů, takže šíleně moc dlouhý. Přesto jsem se tak nějak na toto anime trochu těšil, i když jsem prakticky nevěděl, co mě čeká. Přece jen to je staré anime, hodně staré anime. Z tohohle starého roku jsem viděl jen jedno anime a to mělo příšernou animaci a chrchlalo to. Ale jsem tvrdohlavý a z nějakého podivného důvodu, který jsem zapomněl, jsem se rozhodl to shlídnout. Upřímně, v tomhle mám svou tvrdohlavost a podivné důvody rád. Toto anime mě chytlo jako dlouho žádné jiné.

Stručně o čem to je. Masato Wakamatsu se zakouká do dvou holek. Na jednu hází oko už dlouho, Miyuki Kashimu (později ji začne říkat Miyuki-chan, abych v tom nedělal bordel, tak jí tak budu říkat taky tak)  Druhá neznámá je… No, vyklube se z ní jeho nevlastní sestra, což v první chvíli nevěděl. Takže druhá je Miyuki Wakamatsu. Té říká Miyuki. Aby se to nepletlo. Miyuki není jeho pokrevní sestra. Což před ní on tají. Poté je na to i pěkná narážka: „A víš, že ti mladší sestra není vůbec podobná“. K Miyuki cítí Masato trochu víc než sourozenecký vztah. To má za následek jeho bujaré představy Miyuki + On + Miyuki-chan. Jinými slovy se dá říct, že se děj točí kolem toho, kdo si koho vybere. Samozřejmě je tam víc postav. Po Miyuki začne pálit ještě spolužák Masata, učitel tělocviku a otec Miyuki-chan. No, nějak jsem tuhle část příběhu nemusel. Sice to bylo pěkně zvrhlý, ale kdyby tam toho bylo míň, tak bych se vůbec nezlobil.

Takže aby bylo jasné, která je která. Koukněte na obrázek víš. Miyuki je vlevo (sestra Masata) a vpravo je Miyuki-chan. A teď začnu prozrazovat děj, abych napsal, proč mě tohle anime tak vzalo za srdce. V podstatě Masato tak nějak kolísá mezi tím jakou si vybrat. Nakonec se ale tak nějak začne víc zajímat o Miyuki-chan. V čemž ho podporuje i jeho mladší sestřička Miyuki. Mezitím si Miyuki pouští k tělu spolužáka, který po ní pálí. Což má za následek občasné záchvaty žárlivosti bratříčka, který se snaží všemožně zařídit, aby nebylo rande. Výsledkem je napětí mezí ním a sestřičkou. Masato říká „Nechoď na rande s tím fujákem“ a Miyuki říká „Jo a co mám jako dělat, když máš Miyuki-chan?“. Ano, i Miyuki má občasné záchvaty žárlivosti k Masatovi. Takže to dává prostor pro zuřivé přemýšlení.

Tak a teď shrnu to, proč mě toto anime tak moc uchvátilo. Prvním důvodem je anime jako celek. Ta animace mě překvapila. A to hodně. Animace byla povedená. Měl jsem radost z vložených písniček do dílů. Vložené písně mám rád a nikdy se jich dost nenabažím. Takže předchozí tvrzení o špatné animaci a zvuku škrtněte. Tvrdohlavost získává bod. Děj se mi také líbil, postavy se vyvíjely a dílů bylo no, možná tak akorát. Další bych s radostí přivítal. Samozřejmě tu byly i díly o ničem. Třeba díl o soutěži, kdo vyfotí víc kalhotek, ale tak nějak vždycky i na dílu o ničem bylo něco, co mě chytlo, čemu jsem se zasmál… Prostě to nebyla ztráta času a nebylo žádné nedávání na ubohost. Naopak, některé díly byly hodně dojemné a to mám rád a jiné zas takové „ze života vtipné“. Každý by si řekl, že tohle by se mohlo stát i jemu. Takové anime si klidně pustím znovu.

A teď druhý důvod, proč se mi toto anime tak líbilo. Byla to právě postava Miyuki. Dalo by se říct, že je to nejsmutnější postava. Ze začátku mi tato postava připadala podivná. Pořád je veselá, říká podivné věci, všechny podporuje a balí ji mraky kluků a chlapů. Se všemi chodí, kam ji pozvou. O co jí jde? Celou dobu mi to nedocházelo. Až na konci mi začala celkově připadat jako nejsmutnější postava ze vše. Ač jí neustále někdo žádal o sňatek a byla pořád plné energie a veselá. Prvně, kdy mě to trklo byl díl, kde mají v domě maminku právě zmíněného spolužáka. To jsem si uvědomil, že v podstatě Miyuki nikoho nemá. Maminka jí umřela a tatínek neustále někde cestuje. Úplně ji šel vidět úsměv, že doma někdo je. Nějaký dospělý, ke kterému se může upnout a bere jí jako malé dítě. Už nemusí dělat samostatnou holku. Někdo jí konečně bere jako malou holčičku a vnáší do domu „dospělý“ názor. Jak se říká, rodiče sice prudí, ale bez nich tu něco chybí. Následující den dostal spolužák upřímné poděkování. Lidi, tohle bylo o pořádně tlustý kapesník.

S klukama to taky nemá až tak lehké. V podstatě ji chtějí všichni akorát mít za ženu a basta. Trochu to zní jako rovnice s výsledkem, ale bez té rovnice. Brácha tomu taky moc nepřidává. Neustále mluví o Miyuki-chan, takže ve výsledku nikoho až tak moc nezajímá, jak se cítí, co Miyuki chce, po čem touží. Kvůli tomu se stává tou nejsmutnější a nejzoufalejší postavou celé série, i když ze začátku vypadala jako ta nejvíc veselá, která si s ničím nedělá hlavu a nemá ji co trápit. Až mi vrtá hlavou, proč jsem na tohle nepřišel dřív. A pak to bylo až do očí bijící. Konkrétně v díle, kde čeká celý večer, skoro do jedné ráno, než přijde na její narozeniny bráška, který má zpoždění jak blázen. Slíbil, že přijde. Udělali to i ostatní, ale z různých důvodů odmítli. Vůbec se přitom nezlobí a s úsměvem s bráškou usedá k dortu. V jednu ráno. Masato jako jediný přišel a oslavil s ní narozeniny.

Miyuki se zařadilo po bok anime, které nezapomenu. To jak díky první části, kde je nezapomenutelný rozhovor mezi Miyuki a Masatem, kde Miyuki řekne, že se nemusí Masato bát, protože s ním zůstane, dokud se neožení. Na to reaguje Masato „A co když se nikdy neožením.“ Ale nezapomenu to hlavně kvůli poslední části, kde vyšly na povrch smutné okolnosti kolem Miyučiny samoty.

written by mJezdec