[mJezdec]

Uběhlo už hodně moc času, co jsem vážně něco dělal. Abych zaplnil celkem dost dlouhou časovou mezeru, dovolil bych si přidat shrnutí předchozího dílu.

Stále sjíždím kde co, hlavně, když je to animovaný. Nejvíce  pochopitelně vycházející anime. Od určitého množství se už člověk pohybuje primárně v novinkách. Hranice mé nenávratnosti se už blíží dvoutisícovce. Koukám, že aktuálně mám za sebou zhlédnutých 1939 kousků. Tudíž asi všichni chápeme, proč se o tom nebudu teď přespříliš rozepisovat. Ale odhaduju, že o tom bude hlavně následující blogování. Možná k tomu přidám nějaký moudra o tom, jak je vážně divný být otaku, s krátkými přestávkami, 11. rokem. Což mi připomíná, jak starý se cítím. Čekám, kdy vytáhnu hůl ze skříně, nasadím čepici a budu před barákem drobit bezlepkovou housku holubům, které se nevyskytují na tomto kontinentě.

Mangy stále čtu jen okrajově, takže to nestojí moc za zmínění. Až na titul Aoi Hana a Watamote. První titul vnucuji každýmu yurifagovi. Celý příběh jde shrnout do procítěného ahwwwwww. Watamote je celkem jasné proč. Mám rád příběhy o sociálních vyvrhelích. Dokážu se do toho z nějakého důvodu vcítit.

O novelách spíš blbě mluvím, než že bych nějaký extra četl. Ale konečně se můžu pochlubit s přečtením Haruhi novel. Nerad bych to rozebíral, protože bych na 100% skončil u spoilování. Slíbil jsem si, že dnes nebudu trollit. Nechám si to na příště.

A nejdůležitější bod, spíš pro mě, je… Konečně jsem byl v Japonsku a viděl školu Haruhi :3 Nepopsatelný zážitek. Před dvěma měsíci ale zábava na mé vysněné dovolené měsícem skončila a s ní začalo krásné období japonských depresí. Teď jsem se trochu uklidnil, tak snad už nejsem tak přezrále hořkej.

Fansubování je spíš moje přání, než že bych mohl říct „jasně, za týden/měsíc něco vydám“. Pokusím ho vyplnit co nejdřív dokážu. Pardon, ale jsem jen jeden velice specifický otaku, nic míň.

Musím přidat nějakou záhadnou informaci, kterou pochopí maximálně 10 lidí: Jop existuje a je to hnusně zbastlený, teď jsem na to kašlal a celkem se tlačím do toho, aby to vymyslel o něco víc inteligentně.

written by mJezdec

Je to sice zvláštní ale musel jsem něco dělat v RL, takže bylo málo anime a ještě méně ovoce. Ale teď jsem konečně zabanoval kanály při kterých dostávám rage a přestal pořád koukat na Yuki. Myšleno ten obrázek nahoře, jelikož mají grafika, tak mě zbytek stránky bere jen na 99%. Ještě, než jsem ale mohl opustit svůj takřka dokonale špatný RL, dostaly další stránky pomyslný ban. Takže pořád vše zachraňuje jen a pouze 4ch, kam jednou za čas zavítám a pořádně si zastalkeřím. To vše vedlo k naprostému zapuzení 3. světa do nejtemnějších koutů (snad na trošku delší dobu), což sem tam prolomuje nějaká socializace. A pak zbývalo jen…

Takže teď budu konečně doma a třeba i něco udělám, co potvrdí mou e-xistenci. Něco, co dělám, protože mě to baví.

Zdroj

written by mJezdec

Po zkušenostech s tímto rokem jsem přemýšlel, že budu bojkotovat novinky. Ale Hourou Musuko si nemůžu nechat ujít, Aoi Hana byla totiž úchvatná.

[mJezdec] Hourou Musuko – PV

written by mJezdec

written by mJezdec

Zdá se mi, že nějak moe vlna opadává. Promyšlené anime, které jsem chtěl děsivě vytrolit, skončilo.  A zdá se, že se jako další řada !!! nezjeví. Ale když už nám zvrhlé moe-moe rockerky zmizely z očí, téměř, co nás čeká jako další vlna?

Přičemž „vlnu“ podle mě tvoří spíš série než filmy, ova a oad. Ještě bych rád dodal, že mám parádně zkreslenou představu o tom co běží. Nějak totiž nekoukám na věci, kde je jen ecchi. Podle mě ecchi-komedy-harem-romance je tu pořád s námi. Tahle vlna je věčná. A představa, že bych měl koukat na všechny věci z této sorty, mě celkem děsí. Taky nekoukám na anime, které se tváří, že jsou o ničem. Tedy hodně lidí v tom vidí vysoký smysl, který nedokáží vyjádřit. Jakpak by ne, vždyť to nemá žádný smysl. Toliko k mému myšlenkovému filtru.

A nyní matematicky a dobře subjektivně. Anime mínus na tohle nebudu koukat mínus k-on se rovná Xconi. Neboli čekají nás hrdinové, kteří mají v koníčku jakýsi „con“ prvek (komplex se mi zná málo coal termín).  Nebo, alespoň já mám takový pocit. A nyní to vysvětlím na velkém prozrazení několika sérií. Pro lepší přehled vyberu jen některé a, teď bude několik lidí nadávat, čistě loli série vynechám.

Asi nejlépe to vystihuje Arakawa Under the Bridge. Teď běží druhá série. Řekl bych, že všichni jsou tam originální. Je tam kappa vedoucí, který brání kulturní historii jeho národa. Potom je tam Hoshi, který nejspíš pohořel jako zpěvák. To mu nevadí a plodí mraky písní, které se jednou třeba taky naučím zahrát na kytaru. Ať si to pořádně všichni užijí, že ho něco žere. Recruito zas od začátku žije teorií, že nesmí nikomu nic být dlužen. Kvůli tomu tak nějak zůstane bydlet pod mostem. Specifická výchova z něho udělala člověka, který se zuřivě drží tohoto motta. I když mi připadá, že v posledních dílech toho už nechal. Všechny postavy v sérii se chovají podivně. Za celou sérii se ale poodhaluje jen málo k „otázce proč nežijí obyčejným životem“. Postavy se místo toho přímo baží ve svých komplexech.

Mezi náhodné úlovky sem přihodím MM!. Ten název prostě říkal o to „Hej, na to musíš mrknout.“ V tomto anime je v podstatě hlavní hrdina těžký masochista a má z toho celkem komplexy. Takže se z toho snaží nějak vyvrtat. Série je spíš taková komedie. I když je tam několik „temných“ pasáží, které obecně mám rád. K té méně temné patří trap, který se v jedné scéně chová jako hodně povedená ojou-sama.  K té temnější části bych ještě přidal holku, která má strach z kluků. Všichni  se tak nějak snaží se svými „vlastnostmi“ vyrovnat. Ve skrze mě ta série příjemně překvapuje. Doufám, že to tak zůstane.

V Kami nomi zo Shiru Sekai je hrdina ten, který to umí říct pěkně od srdce. Jo, skutečnost je jen špatná hra. Dvakrát sláva 2D komplexu. Katsuragi paří dating hry, kde získává všechny waifu. Šťastný to pes. Ale pak se tam zjeví holka, která nemá dost sebedůvěry. Katsuragi tak začne aplikovat pravidla 2D hry do 3D světa.

Tak a tady přidám poslední. To by snad mělo stačit k potvrzení mé teorie, že nastoupí hrdinové s „con“ prvkem jako tažní hráči nové „Con vlny“. Yosuga no Sora vypadá jako celkem zajímavé anime. I když to vypadá, že to spadne do harému. Zatím jsem viděl celkem chytlavý první díl. Ten opening mi připomněl Clannad. Takže se ozval vnitřní hlas s výstižným „:3 to budou zas deprese“. V podstatě se dva sourozenci přistěhují do vesnice, kde bydleli jejich rodiče. Do kluka se cestou zakoukala každá. Což se moc nelíbí jeho sestře. Trochu mi připomněla Kanade z Shufflu. Na svého bratra nestále nadává a je k němu celkově nepříjemná. Ale ve skutečnosti je tam několik záblesků jejích myšlenek. Z těch se ukáže, že má celkem velký bratrský komplex. A teď se jdu mrknout na druhý díl. Konec prvního byl dost chytlavý. Jen ještě dodám, že je to bez cenzury, což hodnotím moc moc kladně.

written by mJezdec