Před pár lety jsem dosáhla má lenost takové úrovně, že jsem se přestal zajímat o OST sledovaných sérií popřípadě singly vycházejících anime a přešel na j-pop/anime/otaku rádia. To se mnou zůstává až do současných dnů, jen s mírným okořeněním o ranní Youtube songy při snídani s upřeným zíráním do prázdna. Ano, patřím do prazvlaštní skupiny posluchačů YouTubu. Důvodem je snadnější hledání písní na obsáhlejším webu, než nabídne jiný.
Bohužel, jak dlouho poslouchám rádio, zažil jsem vzestup a pád úžasných rádií jako bylo Anime Classic Radio. To se rozvětvilo na víc kanálů a úroveň původního nápadu klesla. Nebyly už ty zábavné vsuvky s „Zavřete okna, převlékněte se do svého mahou shoujo oblečku a poslouchejte s námi vaše oblíbené songy. Ale neříkejte nám o tom.“ a jiné obdobné. Byla ovšem Retro, Moe, Anime a Anime 2 verze. No, pořád byl obsah dostatečně zajímavý na to, aby se staly stanice hlavním zdrojem hudebního uspokojení. Náš příběh pokračuje. Spojením s jiným rádiovým projektem vše vybudované zaniklo a zbylo jen maličké AR Fukkatsu, které obsahovalo zárodky starého dobrého Anime Classic Radia. Příběh končí přibližně měsíc dva zpět, kdy už ani to nefunguje a téměř všechny relikty mizí ze světa internetů.
Škoda. Zůstávám, tak u ověřených stanic zůstávají od mých počátků. Snad budou napořád.
- AnimeNfo Radio (kde se mi skoro nic nelíbí, přesto ho občas poslouchám)
- Japan-A-Radio (kde hrají pořád to samé dokola, přesto ho velice rád poslouchám)
- 70s-90s J-pop Stream (kde hrají melodické pohlazení pro staré Japonce, přestože Japonec nejsem)
written by mJezdec
Jednou za čas dostanu takovou tu nepopsatelnou nechuť pustit si anime. Ani nevím proč, ale kouknu se, co vychází, a řeknu: „Meh, jdu dělat něco jinýho“. Za poslední dva týdny jsem touto náladou viděl jen pár dílů a šmitec. Inu, tak hurá na hranou tvorbu ne?
U Walking dead jsem zchroustal celou 6. sérii. Začalo to pomalu (nebyl jsem až tak překvapen) pak začali jakžtakž nahlodávat myšlenku dobra a zla (dobrý nápad) a pak to totálně wtf pokazí (zklamání jak blázen). Škoda, mám jinak tuhle záležitost moc moc rád. No, nedá se nic dělat, jdu na 4,5. sérii, aneb druhá část 4. sezóny, Battlestar Galacticy. Ne, prostě ne. Je to pořád horší a horší. Nechápu, proč pokazili tak zajímavé myšlenky rozvinuté v prvních svou sériích. Byl jsem z toho zničen a zatím neschopen dokoukat zbytek. Nezbývalo než se mrknout na film. Když se vezu na sci-fi vlně, vyhrálo to pokračování Dne nezávislosti. Hm, teď nevím. Vážně mám takový štěstí nebo co? Vůbec jsem nedával děj ani humor. Připadalo mi to jako vzít céčkový film, sponzorovaný kdovíkým, ovšem s přidáním áčkových efektů. Mé normalfagování bylo tím naprosto zdecimované.
Krátké putování po neznámých končinách mělo jednu dohru. Dávám si velkou pauzu od intenzivního sledování hrané tvorby a s velkou chutí si jdu užívat anime.
written by mJezdec
Objednal jsem se několik dní zpátky 2 knížky a jedna z nich se honosí názvem Kizumonogatari. Plánoval jsem ji, kvůli radosti, že existuje překlad nějaké Monogatari věci. Jenže hlavní důvod okamžitého nákupu byl, že je ve slevě a k tomu jsem dostal slevu, protože se mi válela v listu přání. To jsem si pomohl… Co mám dělat teď s ní? Podle běžného postupu konzumace otaku materiálu je řečeno: Anime -> Mango -> Novela. Nemůžu si tak přelouskávat anglická slovíčka. A to pěkně dlouho. Třetí film vyjde v kinech v lednu příštího roku a kdovíkdy se dostanu já k němu. No, jsem ještě neviděl ani první. Prostě nejde, abych si přečetl novelu dřív než anime. Potom se může dostavit zklamání z filmů jelikož „Novela byla lepší“.
written by mJezdec
Už je to delší dobu, co beru festy/cony jen jako srazy. Tenhle už ale hraničí s extrémem. Co potvrzuje mou docházku? Jen jsem se intenzivně podíval na Greka, snažil se prosadit nové meme a tralala na přecpáváním s litím ciderů do sebe, dokud si to obsluha nezapamatuje. Ta si to mimochodem vážně zapamatovala.
Zajímavé bylo, že tam skoro nikdo nebyl. Což potěšilo mou hipsterskou část, na druhou stranu… tam skoro nikdo nebyl. To mě příliš netrápilo a spíš jsem přešel myšlenkami k vlastní lazyfag neúčast na programu. Ne, že by bylo něco strašidelný zaplatit vstup a nebýt tam. Ovšem, pořád mám v sobě trochu zlé dědičné krve, tak mi to nedalo. Nastartoval jsem Twitch a aktuální přednáška dostala čestné místo vedle glutenfree sušenek s trochou toho pomerančového džusu. Standardní výbava pro alkoholem zničený žaludek.
Přednáška byla o asijské tvorbě, kde zmatek vyrovnávalo hafo PV v jazycích, kterým ani zbla nerozumím. Shrnutí: Mohenjo Daro je cool. Výborné bylo, že přednášející slíbil nahození prezentace, což také i splnil. Ale kde je sakra zbytek akce? Videa nikde a další materiály, které jsou s železným pravidlem nahazovány náhodně na kdejakou platformu se taktéž staly pepřem pradávné čínské kultury.
Kdyžuž se to streamuje/nahrává, proč se to rovnou nenahodí někam na mocný internet. Je to pár kliknutí a vyšperkovaná editace stejně nikoho nezajímá. Levných až zadarmo možností je nespočet, tak kde se to seklo?
written by mJezdec
Sangatsu no Lion ve mně vzbuzovalo velké očekávání. Jsem tak rád, že se Shaft pokusil navodit podobnou atmosféru jako je u Hachimitsu to Clover (stejná mangaka). Příběh tohoto díla mi hodně dalo k přemýšlení, což mám na anime rád, a zároveň mě to nahlodalo víc se zajímat se o josei žánr. No žánr, je to spíš zamýšleně cílové publikum. To ovšem může být kompletně jinak v praxi. Zajímavé je, že jako první mě v hlavě naskočil jako příklad My Little Pony: Friendship is Magic. Proto tomu říkám žánr. Hachikuro se soustředí zároveň na několik postav, co se navzájem znají. Osobně mě nejvíce bavilo sledovat vývoj u Yuuty, který se z naivity zkresleného světa kolem sebe přes zmatení z nejednoznačných podnětů postupně seznamuje s realitou.
Sangatsu je zdárný příklad toho, že by správný zažraný otaku neměl skoro nikdy hodnotit celé anime podle prvního dílu. Kromě animace a toho, že jsem vzpomínal na to, jak mi nejdou japonské šachy, bych nemohl říct nějakou věc, co by mě na tom chytla. Zlom u mě nastal až se 3. dílem, kde je kouzelně dovysvětleno jak se kdo poznal a proč se kdo s kým zná. Do té doby jsem pořád přemýšlel, co kromě atmosféry bych měl na tom rád. A teď se celkem těším, jak se budou vyvíjet postavy dál.
Ale stejně je ještě zvláštnější pocit koukat na anime a uvědomit si, že 3 měsíce zpět jsem byl na stejném místě.
written by mJezdec
|
