Lis
14
|
Musím říct, že jsem se na Yuri!!! začal koukat z hecu. Ale i v případě Free, musím uznat, že se hecnutí vyplatilo. Obě série jsou na první pohled „gej až za roh“. To ovšem platí pouze v případě, když vytrhneme všechny scény z kontextu a nebudeme vůbec přemýšlet, na co to sakra koukáme. A je to velká škoda. Vezměme si například Free. Dokonalá parodie na série „Jsme holky, co mají kroužek a dělají vše podle léty ověřeného vzoru a všechny máme charaktery podle standardního archetypu“. Když si to člověk uvědomí, tak si užije velkou srandu. Pokud ne, bude ohromně trpět.
Stejný případ je Yuri on Ice. Jestli někdo sledoval krasoruslení (v mém případě to byly 2 evropské mistrovství) a má alespoň trochu ponětí o národní mentalitě Japonců a Rusů, má vyhráno. Užijete si originální série z prostření krasobruslení. A přiznejme si to, kolik sérií o tomhle sportu je? Nyní vysvětlím, proč se tato série bude líbit pouze při splnění těchto dvou podmínek. Jestli je nesplňujete, tak, šup šup, pusťte si komentované záznamy z mistrovství a nastudujte si japonskou a ruskou společnost. Stačí, když vám o tom popovídá někdo, kdo tam skutečně žil.
1. Úžasné krasobruslařské prostředí
Velice hezkým způsobem jste uvedeni k rozhodnutí dvou krasobruslařů, kdy jeden tápe, co dál a druhý se rozhodne, že ho vytáhne ke špičce. Yuuri tak získá trenéra Victora, jež je jeho dlouhodobým vzorem. Vidíme tak, jak dává Yuuri do krasobruslení vše a snaží se pracovat se svou mentalitou velmi šíleným způsobem. Potřebuje to, jinak se nikam nehne a přijdeme taky o děj. Animace na ledě sice jsou místy až trapné, ale jsem rád i za to málo. Animátoři museli při tvorbě solidně trpět, aby tomu dali nějakou úroveň. Navíc, trénink není až tak zdlouhavě podaný, jak bývá u sportovních sérií zvykem. Člověk se tak může těšit na několik představení. Přiznejme si to, krasobruslení je hlavně o hereckém podaní na kluzkém ledě, kde se počítají hlavně skoky a taneční pohyby do rytmu hudby.
2. Národní zábava
Nyní se dostaneme k tomu, proč má Yuri přehnaně fanservisně gej scény. Odpověď: Protože jinak by to nebyla taková sranda. Japonci jsou uzavření za těžkými železnými petlicemi a dostat se k nim bouracím kladivem zní jako jediná efektivní možnost. A přesně o tom je vztah trenéra Victora a Yuuriho. Ruská otevřenost se tak střetává s japonskou neschopností se otevřít lidem spojená s neustálým přemýšlení „co na to ostatní“. Geniálnost těchto střetů najdeme ve scéně, kdy je Victor opilý na dranc a nic neřeší zatímco Yuuri se snaží, aby se fotky nedostali ven. Pochopitelně okořeněné o chlapské objímání. Vše je tak přitažené za vlasy, že se člověk musí smát. A o tom to celé je. Zajímavá parodie na téma kontrastní mentality Japonců a Rusů.