[mJezdec]

Když jsem viděl první díl Haruhi, tak jsem si říkal: „Sakra, mám zrubaný kodeky. Co to je za obraz?“ Ale nedalo mi to a koukl jsem se dál.  Přece ti šíleně nepochopitelný fanoušci se z nějakého důvodu na to koukali, ne? A tak jsem se koukl na další díl a stal tím šíleně nepochopitelným fanouškem.

Každý si tam našel tu svou postavu. A já si tam našel právě Kyona se svými super názory. Prostě ten cynismus se přímo zhmotňoval. Téměř jakákoliv jeho věta neměla chybu. Ale i další postavy byly fajn, prostě SOS brigáda byla dobrá parta.

Tak a co teď? Jsem v 7. nebi z anime Suzumiya Haruhi no Yuuutsu (Melancholie Suzumiye Haruhi), ale bylo to dost? Samo sebou, že ne. Takže jsem si sehnal mangu a novelu. Novelu jsem si rozečetl a následně nepochopitelně dropl. Pak jsem zjistil, že bude 2. série. Vau, paráda. Takže novela je někde na 18. nákladní koleji, kde jsou vagóny, tak zrezlé, že už nevím, co v nich vlastně je. Čekám. Čekám, čekám. Čekám, čekám, čekám. Jo, už jsme řekl, že čekám? Zuřím. Zuřím! Já zuřím! Už ten několikátý odklad není vážně cool. Tak ať už mi něco předhodí, ne? A šup je tu Nyoroon Churuya-san, Suzumiya Haruhi-chan no Yuuutsu. Oficiální parodie na Haruhi.

Nyoroon mě nějak moc nevzal, i když některé vtípky se mi tam líbily. Zato s Haruhi-chan to bylo jiné. Nebylo to sice to, co jsem čekal (2. sérii Melancholie), ale moc se mi to líbilo a s každým dílem jsem se víc a víc bavil. Nezapomenutelné je třeba to, co paří Yuki na noťasu.

Tak a teď je čas na novelu, pěkně od znova, a kousek mangy snad taky neuškodí. Ale zjevila se záhadná Suzumiya Haruhi no Yuuutsu (2009) po jaké době? No, prostě dost dlouhé. Ale je to prostě jen Suzumiya Haruhi no Yuuutsu jen jsou ty díly ve správném pořadí. Pro člověka… ehm… fanouška anime dost těžké zklamání. Ale pak se zjevila Rapsodie bambusového lístky, která byla přesně ve stylu první série.

Co ale Kadokawa nechtěl, přišla vážně opravdu zcela naprosto Nekonečná osmička. Hromada lidí to dropla, ale já poctivě koukal a koukal a pak jsem přišel osmičce na chuť.  Musím však přiznat, že to byl lidově „záhul“.

A jak to tak pokračuje, tak nejen, že je zničený „děj“ (který tam ani nikdy nebyl, ale alespoň to nebylo v jedničce tak okatý), ale i animace jde dolů. Všichni začínají být stejní jak vejce vejci a zároveň jiní od původní série. Haruhi mám rád, ale zdá se, že druhá série je jaksi zabitá. Tak co teď? Já potřebuju svou dávku SOS brigády. Tak jsem přemýšlel a hledal, čím zaplnit tento prostor? A pak se objevila ona…

…Mii-chan a s ní Hvězdářský kroužek. Není to vyloženě Haruhi série, ale má taky své kouzlo. Je tam více romantiky a až na super-deformace je to realistické. Jsem ale za Sora no Manimani rád. Konečně něco, co zaplnilo místo po, zatím moc nepřítomné, SOS brigádě, která přišla nejen o svůj „děj“, ale i lesk a animaci. A fyzikální věci tam máme a to v podobě astronomie. A parta je tam taky super.

A abych se vrátil k Mihoshi. Je správně energická. Na další postavy se podívejte sami.

Doufám, že mi nadšení ze Sora no Mamimani zůstane, protože ta série ještě neskončila. A já u posledního dílu neskončím se špatným výrazem.

written by mJezdec