Nějak jsem zjistil, že se moc koukám na anime s yuri tématikou. Termín „yuri“ je trochu ošemetný, protože každý si pod tím představí něco trošku jiného. Já to teď přirovnám ke GL (girls‘ love) neboli odborně řečeno shoujo ai (dívčí láska). Čili dám stranou problematiku okolo kvalitních uměleckých kousků. Samozřejmě to není až tak přesné dělení, ale na to tu máme jiné adresy. Jednoduše řečeno: yuri je tam, kde je hlavním námětem víc než kamarádský vztah bišinek.
Dost patlání v teorii, kterou si stejně každý předělává, i když se v tom vyzná jak kozel v politické situaci na Středním východě. Ale pojďme si takovou yuri-shoujo prospoilovat, abyste měli na co nadávat. I když to tam holky říkají naplno, stejně přijdete o to napětí, jestli vážně po ní pálí nebo ne. Teda pokud jste tam to napětí vůbec našli.
Kanbaru Suruga – Bakemonogatari
Ano, i když to zrovna není novinka, já se k tomu dostal poměrně nedávno. To anime má textu jak hodně tlustá bestsellerová kniha. Po čase to člověk nějak přestává vnímat, ale dává to seriálu nový rozměr. Série se zakládá zejména na slovních hříčkách a až-moc-intelektuálním vtipům. Takže wiki je nažhavená na maximální počet klikání. Zpět k naší bišibiši. Kanbaru jsem zatím viděl jen v šestém a sedmém díle (mimochodem byla i jako hlavní obrázek anime). A jak takovou yurařku najít? Počkat, až to natvrdo řekne. Což frází „Jsem yuri“ řekla myslím dostatečně a už to nemusela dál nějak rozvětvovat. V tomto (a nejen v tomto případě) jde ale jen o jednostrannou sympatii, takže se po prozrazení drahé polovičce padá o kategorie žárlivé yandere, která chce pěkně nakopat tomu typanovi, co kolem její vyvolené kempuje nebo jiným zajímavým způsobem vyřešit, aby se jí nedotýkal. Takže si i parádně zastalkeří.
Sakura Kaede – Kämpfer
Kdo kouká na anime, aby viděl klasický seriál, kde je vše přímé? Já teda ne a tak jsem vzal do dvou skel o xy dioptriích i Kampfer (hm, jak se dělá přehláska nad a?). Tam máme kluka, co se jen tam mimochodem mění na holku. A Sakuře se víc než líbí právě dívčí polovička, z čehož má náš hlavní hrdina, Natsuru, dost svízel. A teď jak jí odpovědět na pekelnou otázku na střeše školy? A do toho se přidá ještě celá dívčí škola, která frázi „Jsi kawai“ bere trochu víc fyzicky. Takže bum fanservisu a yuri je v každé vteřině a škola se přejmenovává na „Chci být taky její dívkou nebo si ji alespoň vzít na jednu dvě hry“.
Shirai Kuroko – To Aru Kagaku no Railgun
Kuroko má ráda svou sestru a nebojí se to říct. Což zrovna moc svojí sestře neulehčuje. Takže většinou ji onee-sama bije nebo se jí snaží říct, že toto vážně ne. A sestřičce je to vážně jedno. Takže další hodně odlehčené yuri, které hlavně sází na fanservis a komedii. Ale přece jen to není tak uhozené jako Kampfer, kde jde vážně jen a jen o tu jeho bra.
Kazama Ushio – Sasameki Koto
Dost bylo zábavy, zasmáli jsme se a rozněžnili. Teď si dáme něco realistického, Sasameki Koto. Viděl jsem jen jeden díl, takže vypálím šílené teorie na téma „Mně je naprosto jasné, o co tam půjde, i když to stejně nevím, ale jsem prostě coal.“ Tahle slečna to myslí naprosto vážně a celkem často si svou otevřenou filozofií nabírá na depresích. Nebojí se o tom povídat před kamarádkami ani před školní komisí. Zatím tam nějak přímý vztah nebyl, což doufám brzo bude. Docela jsem zvědavý na další reakce celkem stoické kamarádky, které ji už zná hodně dlouho. Muhehe. Čekám od toho další Aoi hanu (anime s celkem podobným námětem, leč jinými postavami), ale doufám v zajímavější konec. Takže melancholicko-komediální anime s nepopsatelně příjemnou atmosférou, kde berou téma yuri vážně a ne jako komediálně-parodický prvek.
EDIT: Yuri x Shoujo-ai
Hodně lidí mohlo zmást používání termínu yuri, který má většina lidí spojených s hentaiem. Shoujo ai je původně americký termín, v japonštině se neužívá. Pokud vás zajímá víc, tak si přečtěte v angličtině http://www.yuricon.org/essays/whatisyuri.html, budete pak ještě více zmatení a budete tomu rozumět o mnoho míň. Jen pro potřebu tohohle článku jsem používal termín yuri, i když normálně používám termín shoujo-ai.
written by mJezdec
Tak jsem si dal 263. díl anime pro borce. Ze začátku to vypadalo, že to bude o ničem. Prostě procházka po lesíčku nemá ten faitó nádech, ale pak se objevilo něco, co běhalo, dělalo to pi, házelo to blesky a nedokončovalo to proslov na ču. A pak, nečekaně, se zjevila Rychlá rota. Ta snad nebyla jen v jenom díle, co si pamatuju. A to chapadlovitý cosi, co na ně zaútočilo za stranu dobra, proti nim nemělo šanci se svými zelenými skoro srpy. Takže nastala oblíbená hra „Jupí máme je! Sakra nemáme je!“. Jo, borci se totiž střemhlav vrhli k zemi a nebyli ani z toho zaprášení. R zas ostrouhali. Hm, já věděl, proč chci mít doma pokemona. Je to bytelnější než ruský xx kilový telefon. Ale jedeme dál. Před partou „Já jsem hustej, já jsem dobrej a já jsem skvělá“ se zjevila „Já jsem über super fanda baseballu“ s nejvyšší fází chapadlovité „Byla jsem tsundere, ale teď už nejsem chikorita“. Ta už tam několikrát byla. Takže pěkné setkání starých známých. Ash v poslední době chytá lehký pesimismus od Misty a tak na rýpání nějak nereaguje. A to je přetrhnuto intelektuální rozpravou dvou pokemonů a mě napadá, jestli to žlutý říká pi, bi, mi, ni nebo ki. A v tom, s velkým napětím jsou tu zas Rachťáci a zas je tu únos. To je celkem nuda, když neunášejí, tak jsou celkem lol, ale tohle je už trochu trapný. Snad zas vybalí z kapsy nějakýho mecha. To se ale nestalo a Rrrr obdrželi zas díru do balónu. Hm, zas další odkaz na minulé díly s Kaprem. Ještě, že je pozorně sleduju 🙂 V závěsu jsou ale další narážky, které nezasvěcený nepochopí. No a znalý se přitrouble směje.
V druhé půlce má R/R.mňau parta zas geniální plán, který nepochopitelně klapne a následně těžce zkolabuje. A přitom máme faitó. Dobrý faitóóó. A konec faita se přemění v romanci. No lidi vážně, kde jinde to uvidíte, než v takovým kvalitním seriálu? Ale pak je další faitó. Jo, tohle anime vážně žeru. A ukončujeme to odbliknutím dvojbarevné kouličky a děsně falešnou písní. Hurá, těším se na další díl.
written by mJezdec
Jak si tak vesele serfuju, tak si říkám, že bych se mohl kouknout na jistý sociální web a rozšířit pole působení. Třeba na nějaký, který je zdarma a na který se může přidat každý. Ale strejda a velká konspirace mě doběhli. Jen bych upozornil, že to bohužel není fotomontáž.
written by mJezdec
Když jsem viděl první díl Haruhi, tak jsem si říkal: „Sakra, mám zrubaný kodeky. Co to je za obraz?“ Ale nedalo mi to a koukl jsem se dál. Přece ti šíleně nepochopitelný fanoušci se z nějakého důvodu na to koukali, ne? A tak jsem se koukl na další díl a stal tím šíleně nepochopitelným fanouškem.
Každý si tam našel tu svou postavu. A já si tam našel právě Kyona se svými super názory. Prostě ten cynismus se přímo zhmotňoval. Téměř jakákoliv jeho věta neměla chybu. Ale i další postavy byly fajn, prostě SOS brigáda byla dobrá parta.
Tak a co teď? Jsem v 7. nebi z anime Suzumiya Haruhi no Yuuutsu (Melancholie Suzumiye Haruhi), ale bylo to dost? Samo sebou, že ne. Takže jsem si sehnal mangu a novelu. Novelu jsem si rozečetl a následně nepochopitelně dropl. Pak jsem zjistil, že bude 2. série. Vau, paráda. Takže novela je někde na 18. nákladní koleji, kde jsou vagóny, tak zrezlé, že už nevím, co v nich vlastně je. Čekám. Čekám, čekám. Čekám, čekám, čekám. Jo, už jsme řekl, že čekám? Zuřím. Zuřím! Já zuřím! Už ten několikátý odklad není vážně cool. Tak ať už mi něco předhodí, ne? A šup je tu Nyoroon Churuya-san, Suzumiya Haruhi-chan no Yuuutsu. Oficiální parodie na Haruhi.
Nyoroon mě nějak moc nevzal, i když některé vtípky se mi tam líbily. Zato s Haruhi-chan to bylo jiné. Nebylo to sice to, co jsem čekal (2. sérii Melancholie), ale moc se mi to líbilo a s každým dílem jsem se víc a víc bavil. Nezapomenutelné je třeba to, co paří Yuki na noťasu.
Tak a teď je čas na novelu, pěkně od znova, a kousek mangy snad taky neuškodí. Ale zjevila se záhadná Suzumiya Haruhi no Yuuutsu (2009) po jaké době? No, prostě dost dlouhé. Ale je to prostě jen Suzumiya Haruhi no Yuuutsu jen jsou ty díly ve správném pořadí. Pro člověka… ehm… fanouška anime dost těžké zklamání. Ale pak se zjevila Rapsodie bambusového lístky, která byla přesně ve stylu první série.
Co ale Kadokawa nechtěl, přišla vážně opravdu zcela naprosto Nekonečná osmička. Hromada lidí to dropla, ale já poctivě koukal a koukal a pak jsem přišel osmičce na chuť. Musím však přiznat, že to byl lidově „záhul“.
A jak to tak pokračuje, tak nejen, že je zničený „děj“ (který tam ani nikdy nebyl, ale alespoň to nebylo v jedničce tak okatý), ale i animace jde dolů. Všichni začínají být stejní jak vejce vejci a zároveň jiní od původní série. Haruhi mám rád, ale zdá se, že druhá série je jaksi zabitá. Tak co teď? Já potřebuju svou dávku SOS brigády. Tak jsem přemýšlel a hledal, čím zaplnit tento prostor? A pak se objevila ona…
…Mii-chan a s ní Hvězdářský kroužek. Není to vyloženě Haruhi série, ale má taky své kouzlo. Je tam více romantiky a až na super-deformace je to realistické. Jsem ale za Sora no Manimani rád. Konečně něco, co zaplnilo místo po, zatím moc nepřítomné, SOS brigádě, která přišla nejen o svůj „děj“, ale i lesk a animaci. A fyzikální věci tam máme a to v podobě astronomie. A parta je tam taky super.
A abych se vrátil k Mihoshi. Je správně energická. Na další postavy se podívejte sami.
Doufám, že mi nadšení ze Sora no Mamimani zůstane, protože ta série ještě neskončila. A já u posledního dílu neskončím se špatným výrazem.
written by mJezdec
Prý málo bloguju, tak teda něco zpatlám. Pořád slyším o problému krize toho a krize onoho a nikdo se nezajímá o takové podstatné věci jako krize fanouška anime. Ne, pojďme mu říkat hanlivě, Ota-kun. Uveďme ho na pravou míru čili pěkně ho převedeme na jednotky anime.
0 – 10 jednotek (jsem ten nejlepší jak nikdo přede mnou)
Viděl jen trošinku a už je v krizi. Přitom to sám neví. Hned všem vnucuje, jak viděl Evangelion, a i když mu za mák nerozumí, tak musí všem vnucovat, že tomu rozumí. Není nad hluboké teorie buch-bácu a o hromadě krve. Prostě je velmistr svého řemesla. Dokonale se v tom vyzná a nikdo ho nepřesvědčí o opaku. Ale proč tam pořád mluví tím podivným jazykem, to už je mu celkem šumák. Všichni v okolí ho nechápou a náš malý Ota-kun se dostává do pěkných depresí. Známí ho odsuzují za nepochopitelné koukání na tak dokonalé kreslené bišinky (ano, slavné to slovo, jehož význam pochopí o mnoho jednotek později). A s lidmi s více jednotkami se bojí spřátelit, přece jen jsou zkušenější a jako správný žák by je měl jen pozorovat a chválit jejich jednotkové kvality.
10-100 jednotek (poznávání a slavný bang)
Náš Ota-kun nabírá zkušenosti, chápe, že Evangelion je naprosto nekoukatelný, a opovrhuje svými teoriemi o bumu a bácu. Načerpává nové zkušenosti. Už přestal vnímat, že mu okolí hledá pomoc u různých ústavů a čte knížky o závislosti, nechutenství k různým věcem a lidem. Už začíná pochytávat jaké anime je ončo a na čem je dobré si nahnat vyšší status fanouška anime. Kouká na kvality typu Bebop, u kterého si zapamatovává hlášky (hlavně tu „bang“), Love Hinu, která ho dojímá, kultovní Ghost in The Shell, uznale šmakuje nad Hellsingem.
100-200 jednotek (pochopení a procitnutí)
Ota-kun už viděl základy. Už z něčeho může vycházet. Je na čase postoupit o krok dál a pochopit nepochopitelné. Na Evangelion nejde mít normální a jednotný názor. S lidmi, co koukají na anime, se dá mluvit, takže na cony a jiné rádoby srazy s podivínama se dá jezdit. A poznává dál. Bebop je vážně dobrej, ale zas to nemusí vnucovat každýmu. Love Hina je propadák největší a autor byl evidentně divnej. Ghost in The Shell možná je super, ale jemu se prostě líbit nemusí. A z Hellsinga má dojem, že se mu na tom líbilo něco jinýho než to, že je to upírské anime. Na to ale potřebuje větší počet jednotek. Výsledek: Hurá na fóra a kdovíco jiného a hurá na užívání si prvních peprných zkušeností s flamováním a spamováním.
200-400 jednotek (už vím, kde je chyba)
Ota-kun už shlídl kde co a prodebatoval kdoví kolik hodin o všem možném a pochopil většinu základních termínů jakože třeba yaoi a guro není to pravé ořechové (z čehož se vylízává několik dní). Konečně ho chápe a uznává komunita fanoušků anime a z něho opadává stres a cítí se šťastný. Okolí ho už dávno odepsalo a hledá způsob, jak udělat, aby se dokázal sám uživit a netrávit u počítače 18 hodin, ale jen 17 hodin. Už si vytváří své vlastní názory na anime a nekopíruje. Dobře ví, kam kliknout, aby dostal pravidelnou porci toho, co jeho tělo požaduje. A začíná se specializovat. Má už na to zkušenosti. Náš Ota-kun sice poznává taje mangy, japonštiny, cosplaye, kreslení, ale zůstává věrný svým láskám z neodolatelného a lahodného 2D prostředí.
500 a více? jednotek (sakra dlouhá krize)
Tak a náš Ota-kun je ve slavné velké Otaku krizi. Reálnost navrácení na stav 0 jednotek se mu zdá nereálná. Proč? Ota-kun se nemůže vrátit, jelikož pochopil, že v Kodomo no Jikan slintá nad Rin, v Sailor Moonkách nad oplzlými nepřáteli, u Byousoku 5 Centimeter bude pokaždé plakat, v nevinném Kaleido Star nebudou mít ty holky až tak nevinný vztah, a libí se mu postavy, které by se mu neměly líbit. Už poslouchá jen jpop a nic jiného nedosahuje těchto kvalit. Do okolí se odmítá včlenit, viděl Vítejte v NHK a Genshiken a chápe, v jak dokonalém životě žije a jak je okolí naprosto slepé nad kvalitou jeho světa. Jak Ota-kun půjde dál? To sám neví. Jeden den prohlašuje, že odchází a už nebude otačit, a následně se vrací, aby si naplno vychutnal Detroit Metal City a zanadával na další díl tupé série s frackem, jehož jméno začíná na N.
written by mJezdec
|